Esther Perel je belgicko-americká psychoterapeutka, jejíž práce se zaměřuje na paradox moderních vztahů. Chceme od jednoho partnera bezpečí, intimitu, stabilitu. A zároveň vzrušení, novost a erotickou touhu. V Mating in Captivity (2006) ukázala, že tyto dvě potřeby vyžadují protichůdné podmínky a že zdravý vztah musí najít způsob, jak obojí integrovat.
V The State of Affairs (2017) přeformulovala nevěru. Ne jako morální selhání, ale jako symptom hlubší dynamiky, který může být katalyzátorem transformace vztahu nebo jeho konce.
Pro mou praxi je Perel klíčová ve dvou rovinách. Otevřela téma, které tradiční párová terapie podceňovala (sexualita a erotická touha). A nabídla optiku, která doplňuje, ne vystřídá, klasickou trauma-založenou perspektivu na nevěru.
Napětí mezi bezpečím a touhou
Perelova centrální teze. Bezpečí a touha vyžadují protichůdné podmínky. Bezpečí potřebuje známost, předvídatelnost, blízkost. Touha potřebuje novost, nedostupnost, distanc.
V tradiční představě lásky se předpokládá, že čím blíže k partnerovi, tím větší touha. Perel ukazuje, že to neplatí. Pár, který je naprosto sloučen, se časem stává jako sourozenci. Žádný prostor mezi sebou. Žádné napětí, žádné vzrušení. Touha potřebuje vidět druhého jako Druhého, ne jako součást sebe.
Práce s párem podle Perelovy optiky znamená pomoci jim udržet zdravé napětí mezi blízkostí a oddělením. Mít vlastní život, vlastní kamarády, vlastní záliby. Vidět partnera ve chvílích, kdy je sám, kdy něco vytváří, kdy mu druzí věnují pozornost. Tyto okamžiky obnovují touhu.
Nevěra jako symptom
Perelova druhá ústřední teze. Nevěra není jen morální selhání jednoho partnera. Je to často symptom hlubší systémové dynamiky.
Klíčová otázka, kterou Perel klade nevěrnému partnerovi, není „proč jsi to udělal?“. Je to „kým jsi byl v té aféře, kým ses cítil, co jsi tam našel, co ti chybělo?“. Tato otázka přesouvá důraz z aktu na existenciální pozadí.
V mé praxi Perelovu optiku používám s opatrností. Je hodnotná, ale klinicky není bezpečná v akutní fázi po odhalení. Tehdy nevěrný partner snadno přesměruje vinu na vztahové podmínky a re-traumatizuje zrazenou partnerku. Systémová optika přichází na řadu až později, kdy je první nárazová fáze stabilizovaná.
Komplementární optika ke Gottmanovi
Johnův Gottmanův přístup k nevěře (a zejména práce jeho ženy Julie) je orientován na rebuild důvěry po zradě. Strukturovaný proces tří fází: atonement, attunement, attachment. V akutní postraumatické fázi je tento přístup klinicky bezpečnější a vhodnější.
Perelovo zarámování přichází na řadu později. V attunement fázi se otevírá otázka, co aféra odhalila o vztahu. V attachment fázi se otevírá otázka, jak integrovat sexuální vitalitu do obnoveného pouta.
V mé práci tyto dvě perspektivy vrstvím, ne stavím proti sobě. Začínám vždy Gottmanovým rámcem. Perelova systémová optika se vrší jako hlubší vrstva v pozdějších fázích.
Vztah k jiným autorům
Perel se v některých bodech rozchází s Sue Johnson a klasickou EFT optikou. EFT vidí nevěru primárně jako attachment zranění. Perel vidí nevěru primárně jako existenciální otázku. V praxi obě optiky mají své místo. Attachment optika v akutní fázi, existenciální optika v pozdější transformaci.
S Realem sdílí přesvědčení, že tradiční terapie podceňuje sexualitu a vitalitu. Real je v této oblasti méně rozpracovaný než Perel, jeho práce je primárně relační, ne erotická.
Knihy
PEREL, Esther. Mating in captivity: Unlocking erotic intelligence. New York: HarperCollins, 2006.
PEREL, Esther. The state of affairs: Rethinking infidelity. New York: Harper, 2017.