V koučovací praxi (od roku 2016, deset až čtrnáct hodin týdně) kombinuji vlastní zkušenost s tím, co jsem se naučil od jiných. Vážím si práce, na kterou navazuji, a chci, aby každý, kdo se o můj přístup zajímá, věděl, odkud čerpám.

Tato knihovna není komplexní akademický rejstřík. Je to autorský výběr lidí, jejichž práce mi v praxi pomáhá vidět ostřeji. Postupně tu roste portrét každého z nich, jak ho vidím já, jakou roli hraje v mé práci a kde ho najdete v originále.

Autory jsem rozdělil podle toho, k čemu se k nim v praxi obracím. Žádné z těchto kategorií není striktní. Mnoho autorů by mohlo žít ve dvou nebo třech sekcích současně. Pro přehlednost jsem každého zařadil tam, kde má největší těžiště pro mou práci.

Páry a vztahová dynamika

Když pracuji s párem, který se zasekl v opakujícím se cyklu, prochází krizí, nebo hledá způsob, jak se znovu propojit, čerpám primárně od těchto autorů.

  • Terry Real (relační životní koučování, direktivní empatie, práce s nadřazeností)
  • Jürg Willi (psychodynamický přístup, koluze jako jádro párové dynamiky)
  • John Gottman (empirický výzkum párových vztahů, čtyři jezdci apokalypsy)
  • Sue Johnson (emocionálně zaměřená terapie, attachment v dospělém párovém konfliktu)
  • Stan Tatkin (psychobiologická párová terapie, anchor, island, wave)
  • Esther Perel (napětí mezi bezpečím a touhou, nevěra jako symptom)
  • Katherine Woodward Thomas (transformace falešné identity, vědomý rozchod a přivolání nového vztahu)

Osobnostní adaptace a vnitřní svět

Když diagnostikuji, jakou strategii klient v hluboké rovině používá (narcistická, borderline, schizoidní adaptace, grandiózní obrana, IFS části), opírám se o tyto autory.

  • Richard Schwartz (Internal Family Systems, práce s vnitřními částmi, Self a protektoři)
  • Elinor Greenberg (narcistické, borderline a schizoidní adaptace, Gestalt v object relations)
  • James Masterson (object relations, Disorders of the Self, borderline a narcistická adaptace)
  • Reinhard Haller (rakouská forenzní a klinická psychiatrie, moc urážky, narcismus jako spektrum, ocenění jako léčivý faktor)

Trauma, tělo, attachment a regulace

Když práce vyžaduje vrátit se k tělu, k regulaci nervového systému, nebo k attachmentové historii, otevírám tyto knihy.

  • John Bowlby (zakladatel teorie attachmentu, primární biologická povaha raného pouta)
  • Bessel van der Kolk (trauma v těle, tělo si pamatuje skóre)
  • Laurence Heller (vývojové trauma, pět adaptivních stylů, NARM)
  • Stephen Porges (polyvagální teorie, neurobiologie bezpečí a koregulace)
  • Daniel Siegel (interpersonální neurobiologie, okno tolerance, mindsight)
  • Alex Howard (terapeutické koučování, regulace nervového systému jako předpoklad emoční i vztahové práce)
  • Gabor Maté (trauma, závislost, psychosomatika, tělo říká ne, když ústa nemohla)

Identita, kořeny, vývojový kontext

Když je třeba pochopit, kde se v dětství vytvořila adaptace, která dospělého klienta dnes drží, čerpám od těchto autorů.

  • Pia Mellody (kodependence, love addiction proti love avoidance, koncept rovnocennosti jako střed vztahové mřížky)
  • John Bradshaw (vnitřní dítě, toxický stud, rodinná dysfunkce)
  • Carol Gilligan (feministická psychologie, etika péče proti etice spravedlnosti, „láska vyžaduje demokracii”)

Učitelé a mentoři: leadership, ontologie, transformace

Mimo párovou a vztahovou práci stojí lidé, u kterých jsem se učil dívat se na člověka jako na bytost, která se utváří v jazyce a ve svých závazcích. Tahle linie formuje spíš můj postoj kouče a moje přemýšlení o tom, že změna je možná, než konkrétní párovou metodiku.

  • Werner Erhard (ontologický a transformační přístup, jazyk jako tvůrce skutečnosti, integrita, obrana jako způsob, jak zabránit selhání)
  • Steve Zaffron (transformace výkonu, jak situace „vyvstává”, výchozí budoucnost proti vytvořené budoucnosti)

Princip výběru

Žádný z autorů zde uvedených není „jediná pravda”. Každý vidí část vztahové reality, kterou ostatní opomíjejí. V koučovací práci je nemíchám naslepo. Vybírám podle toho, co konkrétní klient nebo pár potřebují vidět.

Slovník, kterým mluvím o své práci, žije v sekci Slovník pojmů. Autoři tady jsou odkazy, kdo daný pojem rozvinul, popsal nebo jako první pojmenoval.

Postupně sem přibudou další autoři z osobní knihovny přesahující osmdesát jmen, kteří mě v práci postupně ovlivnili.

  • Dennis Klass

    Americký badatel truchlení, hlavní autor pojmu pokračující vazby. Zdravé truchlení vztah neruší, jen mu hledá nový tvar; povinné odpoutání je kulturní zvyk, ne nutnost.

  • George Bonanno

    Americký psycholog (Columbia University), výzkumník odolnosti po ztrátě a traumatu. Doložil, že nejčastější cestou po ztrátě je odolnost, ne zhroucení, a že odložený žal je mýtus.

  • Henk Schut

    Nizozemský psycholog (Utrecht University), spoluautor duálního modelu procesu truchlení. Zkoumá, komu pomoc truchlícím skutečně pomáhá; běžný smutek odborný zásah nepotřebuje.

  • Kenneth Doka

    Americký gerontolog a odborník na zármutek, autor pojmu znevýhodněné truchlení, tedy smutku nad ztrátou, které okolí nepřizná status. S Terrym Martinem popsal dva styly truchlení.

  • Margaret Stroebe

    Nizozemská psycholožka (Utrecht University), s Henkem Schutem autorka duálního modelu procesu truchlení. Zdravý smutek osciluje mezi ztrátou a obnovou, nepostupuje po fázích.

  • Pauline Boss

    Americká rodinná terapeutka a badatelka (University of Minnesota), autorka konceptu nejednoznačné ztráty. Druhý je pryč, a přece přítomný, nebo je tady, ale není k dosažení.

  • Robert Neimeyer

    Americký psycholog (University of Memphis), konstruktivistický teoretik truchlení. Ztráta narušuje příběh, který si o sobě vyprávíme, a truchlení je jeho přepisování.

  • William Worden

    Americký klinický psycholog (Harvard), autor čtyř úkolů truchlení. Místo fází, kterými se pasivně prochází, úkoly, které truchlící aktivně dělá.

  • Alex Howard

    Britský terapeutický kouč, zakladatel The Optimum Health Clinic a spolutvůrce přístupu terapeutické koučování. Klade regulaci nervového systému jako předpoklad emoční i vztahové práce.

  • Bessel van der Kolk

    Nizozemsko-americký psychiatr, přední světový odborník na trauma. Prokázal, že trauma mění strukturu a funkci mozku a že uzdravení vyžaduje práci s tělem, ne jen s myslí. Tělo si pamatuje skóre.

  • Carol Gilligan

    Americká feministická psycholožka, profesorka NYU a jedna ze tří klíčových mentorek Terry Reala. Autorka In a Different Voice (1982). Etika péče proti etice spravedlnosti. Vztahová povaha morálního vývoje.

  • Daniel Siegel

    Americký psychiatr a zakladatel interpersonální neurobiologie (IPNB). Propojuje neurovědu, psychologii a vývojovou biologii do rámce, kde integrace, propojování diferencovaných elementů, je základním mechanismem duševního zdraví.

  • Elinor Greenberg

    Americká psycholožka, Gestalt terapeutka a supervizorka. Integruje object relations, self psychology a Gestalt teorii figury a pozadí do klinicky přístupného rámce pro tři osobnostní adaptace, borderline, narcistickou a schizoidní.

  • Esther Perel

    Belgicko-americká psychoterapeutka. Zkoumá napětí mezi bezpečím a erotickou touhou ve vztazích. Ukázala, že intimita a vášeň vyžadují protichůdné podmínky a že nevěra může být katalyzátorem transformace vztahu.

  • Gabor Maté

    Kanadský lékař maďarského původu. Propojuje trauma, stres, závislost a autoimunitní onemocnění do koherentního rámce. Ukázal, že chronický stres a potlačené emoce z dětství se projevují nejen psychicky, ale i fyzicky.

  • James Masterson

    Americký psychiatr a psychoanalytik (1926–2010), zakladatel Masterson Institute. Hlavní teoretik Disorders of the Self v object relations tradici. Klinické modely pro borderline, narcistickou a schizoidní adaptaci.

  • John Bowlby

    Britský psychiatr a psychoanalytik (1907–1990), zakladatel teorie attachmentu. Prokázal, že kvalita raného pouta mezi dítětem a pečující osobou zásadně formuje emocionální regulaci, vztahové vzorce a duševní zdraví v dospělosti.

  • John Bradshaw

    Americký autor a pedagog (1933–2016). Zpopularizoval práci s vnitřním dítětem a rodinným systémem. Ukázal, jak dysfunkční rodinné vzorce formují stud, závislost a neschopnost intimity v dospělosti.

  • John Gottman

    Americký psycholog a výzkumník párových vztahů. Empirický přístup založený na longitudinálních studiích, který identifikoval behaviorální prediktory rozpadu vztahu a vytvořil model zdravého partnerství.

  • Jürg Willi

    Švýcarský psychiatr a párový terapeut. Psychodynamický přístup ke koluzním vzorcům, kde partneři sdílejí nevědomou dohodu o rozdělení rolí, která zpočátku stabilizuje, ale postupně omezuje.

  • Katherine Woodward Thomas

    Americká psychoterapeutka a autorka bestsellerů Conscious Uncoupling a Calling in The One. Přístup zaměřený na transformaci falešné identity v lásce přes tělesné prožívání a práci s matrixem přesvědčení.

  • Laurence Heller

    Americký psychoterapeut, tvůrce NeuroAffective Relational Model (NARM). Pracuje s vývojovým traumatem skrze pět klíčových potřeb. Kontakt, naladění, důvěra, autonomie, láska a sexualita. A jejich adaptivních strategií.

  • Pia Mellody

    Americká terapeutka spojená s The Meadows treatment center v Arizoně. Průkopnice práce s kodependencí a love addiction proti love avoidance. Klíčový zdroj Terry Reala.

  • Reinhard Haller

    Rakouský psychiatr a soudní znalec. Zkoumá narcismus, moc urážky a hodnotu ocenění z forenzní i klinické perspektivy. Přináší pohled, ve kterém narcistické chování je reakcí na hlubokou křivdu, ne charakterová vada.

  • Richard Schwartz

    Americký rodinný terapeut a zakladatel Internal Family Systems (IFS). Model mysli jako systému vnitřních částí s ústředním Self. Protektoři (manažeři a hasiči) chrání exily (zraněné části). Unburdening jako transformační proces.

  • Stan Tatkin

    Americký klinický psycholog, tvůrce psychobiologického přístupu k párové terapii. Integruje attachment teorii, neurovědu a arousálovou regulaci do praktického rámce pro párovou práci.

  • Stephen Porges

    Americký psychofyziolog, tvůrce polyvagální teorie. Popisuje tři hierarchické okruhy autonomního nervového systému, které řídí emocionální regulaci, sociální zapojení a reakce na ohrožení.

  • Steve Zaffron

    Americký autor a konzultant, spoluautor knihy Tři zákony výkonu a dlouholetý spolupracovník Wernera Erharda na ontologickém modelu vedení. Pro mou práci učitel a mentor.

  • Sue Johnson

    Kanadská psycholožka, tvůrkyně emocionálně zaměřené terapie. Postavila párovou terapii na attachment teorii. Ukázala, že jádrem párového konfliktu je ohrožení emocionálního pouta, ne komunikační deficit.

  • Terry Real

    Americký párový odborník, tvůrce relačního životního koučování. Vysoce direktivní a edukativní přístup, ve kterém kouč pojmenovává pravdu s přijetím, konfrontuje nadřazenost a aktivně učí relační dovednosti.

  • Werner Erhard

    Americký autor a tvůrce transformačního a ontologického přístupu k vedení a životu. Pro mou práci učitel a mentor, u kterého jsem se učil dívat se na člověka skrz jazyk, závazek a možnost být jinak.