Otevřete rozhovor o něčem, co vás zranilo. Partner na návštěvě u přátel pronesl větu, která vás před ostatními zesměšnila, a vy mu chcete říct, jak vám bylo. Po půlhodině zjistíte, že se omlouváte vy. Podle něj nic takového neřekl, a pokud ano, myslel to úplně jinak, a vy jste poslední dobou nějak přecitlivělí. Odcházíte s nejistotou, jestli jste tu větu opravdu slyšeli, nebo jestli se s vámi skutečně něco děje.
Jediný takový rozhovor ještě mnoho neříká. Lidé si stejnou situaci pamatují různě a každý někdy odpoví necitlivě nebo se brání. Když se ale podobný průběh opakuje a pokaždé skončí u vaší paměti, citlivosti nebo psychiky, vyplatí se podívat se na něj pozorněji. Pro tento vzorec se vžilo slovo gaslighting. Protože se dnes používá velmi často, chci v tomto článku ukázat obojí: co se jím dá užitečně popsat a kdy se z něj stává jen další nálepka.
Odkud se slovo vzalo
Pojem pochází z filmu Gaslight z roku 1944. Manžel v něm postupně přesvědčuje svou ženu, že ztrácí rozum. Mimo jiné ztlumuje plynové lampy v domě a trvá na tom, že se jí změna světla jen zdá. Na tom příběhu je podstatné, že lež o lampách je jen prostředek. Manžel v ženě soustavně buduje přesvědčení, že vlastním smyslům nemůže věřit.
Sám to někdy přirovnávám k situaci, kdy stojíte v dešti a partner vám s ledovým klidem tvrdí, že svítí slunce, a ještě dodá, že byste se měli jít léčit, když vidíte kapky. Z rozhovoru o tom, co se děje, se tak stane rozhovor o tom, co je špatně s vámi.
Socioložka Paige Sweetová upozornila, že gaslighting nemá jen psychologickou stránku. Podle ní se opírá o nerovnosti mezi lidmi, včetně genderových, a odehrává se ve vztazích, ve kterých je moc rozdělená nerovnoměrně. Násilný partner přitom využívá genderové stereotypy, zranitelné postavení druhého a nerovnosti v institucích, aby podkopal jeho vlastní vnímání skutečnosti. Sweet, 2019 Může to vysvětlovat, proč věta „ty jsi blázen“ tak často zabírá, přestože nic nedokazuje. Opírá se o představy, kterým okolí snadno uvěří.
Jak takový vzorec vypadá
Willis Klein se svými kolegy požádal 65 lidí, kteří o sobě uvedli, že gaslighting v partnerském vztahu zažili, aby své vztahy podrobně popsali. Většinou šlo o ženy, získané přes sociální sítě. Vztahy podle jejich výpovědí často začínaly obdobím zvlášť intenzivní náklonnosti, kterému se říká love bombing. Později přicházely urážky, obviňování a nepředvídatelné chování. Partneři je často označovali za blázny, za hloupé nebo přehnaně emotivní. Účastníci popisovali, že se jim zmenšovalo sebevědomí a měli pocit, že se ztrácejí. Mnozí se pak v dalších vztazích víc hlídali. Klein a kol., 2023; Klein, 2024
Studie tohoto druhu ukazuje, jak zkušenost vypadá zevnitř. Neříká, jak je gaslighting častý, a nedokládá, že každý vztah s bouřlivým začátkem skončí takto. Účastníci se přihlásili sami, protože svou zkušenost za gaslighting považovali.
V práci s tímto tématem se opírám o tři znaky, které slouží jako optika, ne jako diagnóza. Prvním je opakované popírání věcí, které si jasně pamatujete nebo je máte doložené, a to v různých situacích a po delší dobu. Druhým je směr rozhovoru: kdykoli otevřete partnerovo jednání, skončí řeč u vaší citlivosti, paměti nebo duševního zdraví. Třetím je to, co přijde, když řeknete, že vás něco bolí. Místo zájmu o vaši bolest dostanete útok, výsměch nebo lhostejnost. Žádný z těchto znaků sám nic nedokazuje. Na jejich souběhu a opakování však záleží víc než na jednom konkrétním sporu.
Gaslighting se dá do určité míry i měřit. Tair Tager-Shafrirová a její kolegové vytvořili jedenáctipoložkový dotazník vystavení gaslightingu v partnerském vztahu a ověřili ho na lidech z Izraele a USA. Gaslighting v nich silně souvisel s dalšími formami psychického týrání, s depresivními příznaky a s horší kvalitou vztahu. Tager-Shafrir a kol., 2024 Psycholožka Gwendolyn Seidmanová v popisu studie uvádí, že průměrná odpověď v obou vzorcích odpovídala zhruba volbě „zřídka“ a že ženy uváděly gaslighting častěji než muži. Seidman, 2024
Co gaslighting není
Slovo gaslighting se dnes používá tak často, že se snadno stane zbraní. Stačí, že s druhým nesouhlasíte nebo máte na věc jiný názor, a můžete se dozvědět, že ho „gaslightujete“ vy. Proto je dobré vědět, co pod tento pojem nepatří.
Není jím situace, kdy si oba stejnou hádku pamatujete jinak. Jeden slyšel „vůbec nikdy mi nepomáháš“, druhý je přesvědčený, že řekl „málokdy“. To je ve vztazích běžné a obě vzpomínky mohou vzniknout v dobré víře. Není jím ani zapomenutí, jiný výklad téže události nebo to, že partner řekne „vidím to jinak“. A není jím každá necitlivá odpověď ve chvíli, kdy je druhý unavený nebo se brání.
Rozdíl bývá patrný v tom, jak rozhovor pokračuje. Když se oba shodnete, že si věc pamatujete různě, a jste ochotní ji v klidu probrat a zajímá vás, jak ji prožíval ten druhý, jde o dva pohledy na stejnou situaci. Když se každý nesoulad vyřeší tím, že máte v nepořádku paměť vy, a vaše bolest přitom nikoho nezajímá, jde o něco jiného.
Když se role obrátí
Psycholožka Jennifer Freydová popsala v roce 1997 obrannou reakci, kterou nazvala DARVO. Zkratka znamená popřít, zaútočit a obrátit role oběti a pachatele. Člověk, který je konfrontován se svým jednáním, ho popře, zaútočí na toho, kdo ho konfrontuje, a vystoupí jako ten, komu se křivdí. Freyd, 1997
Sarah Harseyová a Jennifer Freydová později zkoumaly, jak tato reakce působí na okolí. Ve dvou pokusech četli vysokoškolští studenti popis konfliktu. Když v něm obviněný použil DARVO, považovali studenti oběť za méně důvěryhodnou, více odpovědnou za násilí a samotnou za více ubližující, zatímco obviněného viděli jako méně odpovědného. Ve druhém pokusu se část studentů nejprve dozvěděla, co DARVO je, a tato znalost část jeho účinku oslabila. Harsey a Freyd, 2020 Šlo o čtení připravených příběhů, ne o skutečné vztahy, přesto výsledky dobře vysvětlují, proč se v takových situacích tak těžko obhajuje.
Pro vás z toho plyne praktická věc. Když proti sobě stojí dvě obvinění, samotný odborný pojem mnoho nezmůže. Konkrétní popis toho, co se stalo, dává posluchači víc, čeho se může chytit. O tom, jak takový popis vytvořit, jsem psal podrobněji v článku o popisu chování místo diagnózy.
Proč vám to nepotvrdí žádný test
Na internetu najdete řadu testů, které slibují zjistit, zda jste obětí gaslightingu. Dotazníky, které vznikají ve výzkumu, mají jiný účel. Měří, jak často lidé určité chování zažívají, a umožňují srovnávat skupiny. Seidmanová u zmíněného dotazníku výslovně upozorňuje, že není určený k posouzení jednotlivého vztahu; může vám nanejvýš pomoci srovnat vlastní zkušenost se zkušeností jiných lidí. Seidman, 2024
Je tu i další omezení. Dotazník slyší jen toho, kdo ho vyplňuje. Stejné otázky může zodpovědět i partner, který vás ovládá, a může z nich vyjít s pocitem, že se křivdí právě jemu. Výsledek testu proto nenahradí, když se pozorně podíváte na to, co se mezi vámi opakuje.
Co můžete udělat
Prvním krokem bývá vrátit si oporu ve vlastním vnímání. Pomáhá zapsat si krátce a co nejdřív, co se stalo: kdy to bylo, co jste řekli vy, co zaznělo od partnera a co později popřel. Nejde o sbírání důkazů k další hádce. Zápis vám má pomoci, když za týden zaváháte, jestli si to celé nepamatujete špatně.
Druhým krokem je nezůstávat s pochybnostmi sami. Mluvte s někým, komu věříte, ideálně s člověkem, který nebyl součástí sporu. Účastníci Kleinovy studie uváděli, že při zotavování jim nejvíc pomáhal čas strávený s přáteli a rodinou, tedy s lidmi, od kterých je partner předtím často odděloval. Pomáhaly jim také pohyb venku, jóga nebo cvičení všímavosti. Klein, 2024
Třetím krokem je popisovat chování, ne partnerovu povahu. Věta „kdykoli jsem otevřela nějaký problém, skončilo to tím, že jsem se omlouvala já“ řekne druhému člověku víc než „on mě gaslightuje“. Odborný pojem vám může pomoci zorientovat se, ale nemusí nést celé vysvětlení.
A konečně: pokud k popírání přistupuje strach, výhrůžky, kontrola vašich peněz nebo kontaktů či izolace od blízkých, má přednost vaše bezpečí. V České republice můžete zdarma, anonymně a nonstop volat Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006, kterou provozuje Bílý kruh bezpečí.
Co to znamená pro práci v páru
Párové koučování předpokládá, že oba mohou v bezpečí mluvit o tom, co se mezi nimi děje. Pokud jde o soustavný vzorec zpochybňování spojený s kontrolou a strachem, tento předpoklad neplatí. Společné sezení se pak může stát dalším místem, kde je vaše vnímání zpochybňováno. Organizace National Domestic Violence Hotline proto párové poradenství při zneužívání nedoporučuje a upozorňuje, že zneužívání není vztahový problém. National Domestic Violence Hotline
Mnoho sporů o to, kdo si co pamatuje, však do této kategorie nepatří. Když pracuji s páry, začínám vstupní konzultací a třemi sezeními věnovanými tomu, jak jejich vztah funguje. Nestanovuji diagnózy a nerozhoduji, kdo má pravdu. Dívám se na to, jak oba svou situaci vnímají, co se mezi nimi opakuje a zda je společná práce bezpečná. Když není, řeknu to a doporučím jinou cestu.
Pokud si nejste jistí, co se ve vašem vztahu děje, a chcete to probrat, můžete si rezervovat vstupní konzultaci. Padesát minut, online, bez závazku k dalším sezením.
Situace v úvodu a příklady vět v tomto článku jsou modelové, nejde o záznam konkrétních rozhovorů ani sezení. Text má vzdělávací účel a nenahrazuje odbornou psychologickou ani právní pomoc. V akutní psychické krizi se můžete obrátit na Linku první psychické pomoci 116 123, při násilí nebo jeho hrozbě na Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006. Při bezprostředním ohrožení volejte tísňovou linku 112.
Prameny
SWEET, Paige L. The Sociology of Gaslighting. American Sociological Review. 2019, roč. 84, č. 5, s. 851–875. DOI: 10.1177/0003122419874843.
KLEIN, Willis, Sherry LI a Suzanne WOOD. A qualitative analysis of gaslighting in romantic relationships. Personal Relationships. 2023, roč. 30, č. 4, s. 1316–1340. DOI: 10.1111/pere.12510.
KLEIN, Willis. Gaslighting. Character & Context. Society for Personality and Social Psychology, 29. 3. 2024.
TAGER-SHAFRIR, Tair, Ohad SZEPSENWOL, Maayan DVIR a Osnat ZAMIR. The gaslighting relationship exposure inventory: Reliability and validity in two cultures. Journal of Social and Personal Relationships. 2024, roč. 41, č. 10, s. 3123–3146. DOI: 10.1177/02654075241266942.
SEIDMAN, Gwendolyn. A New Questionnaire Measures Gaslighting Victimization. Psychology Today, 26. 7. 2024.
FREYD, Jennifer J. Violations of power, adaptive blindness, and betrayal trauma theory. Feminism & Psychology. 1997, roč. 7, s. 22–32. DOI: 10.1177/0959353597071004.
HARSEY, Sarah a Jennifer J. FREYD. Deny, Attack, and Reverse Victim and Offender (DARVO): What Is the Influence on Perceived Perpetrator and Victim Credibility? Journal of Aggression, Maltreatment & Trauma. 2020, roč. 29, č. 8, s. 897–916. DOI: 10.1080/10926771.2020.1774695.
NATIONAL DOMESTIC VIOLENCE HOTLINE. Should I Go To Couples Therapy With My Abusive Partner? Online, bez uvedeného data.
BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ. Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006. Online.