Internal Family Systems, model Richarda Schwartze, chápe lidskou mysl jako systém vnitřních částí s ústředním Self. Tento rámec patří k tomu, k čemu se v koučovací práci nejčastěji vracím. Pomáhá mi rozumět tomu, co se v klientovi děje, když na sebe různé hlasy navzájem reagují.
Mysl jako mnohonásobná
IFS vychází z pozorování, že lidský vnitřní zážitek není monolitický. Různé části se aktivují v různých situacích, mají odlišné hlasy, pocity a cíle. Tato mnohonásobnost není patologie. Je to normální struktura zdravé mysli.
Když klient řekne „část mě chce ten vztah opustit, ale jiná část za nic nedovolí”, popisuje něco, co IFS bere vážně. Ne jako rozpor, který je třeba vyřešit, ale jako skutečnou strukturu jeho psyché, ve které několik částí má svůj hlas a svou logiku.
Self
Jádro osobnosti, vrozená kapacita pro vedení. Schwartz definuje Self přes osm vlastností, které všechny začínají v angličtině na C. V češtině jsou to klid, zvědavost, jasnost, soucit, sebejistota, odvaha, kreativita a propojenost.
Self není součást. Je to, co zůstane, když se všechny části posadí ze cesty. Self nikdy není zraněný, jen zastíněný protektivními částmi. Klíčová věta Schwartze: „There are no bad parts.” Žádné špatné části. Jen části, které ze svého pohledu chrání systém před bolestí, kterou neumějí jinak unést.
Protektoři: manažeři a hasiči
Schwartz rozlišuje dva typy protektivních částí.
Manažeři provádějí preventivní kontrolu. Snaží se zabránit tomu, aby se bolest vůbec objevila. V klientech se projevují jako perfekcionismus, pečovatelství, kritický vnitřní hlas, plánovači, předvídatelé. Manažer chce, aby se nic neočekávaného nestalo. Pokud bude vše pod kontrolou, exil zůstane v bezpečí ukryt.
Hasiči reagují tehdy, když manažerská obrana selže a bolest se přesto objeví. V klientech se projevují jako návykové chování, disociace, vztek, sex, jídlo, práce, telefon. Hasič nehledá řešení. Hledá rychlé umlčení bolesti. „Cokoliv, jen aby to přestalo bolet.”
Klient s grandiózní obrannou strategií podle Reala má v IFS jazyce silně zapojeného hasiče ve formě výbuchu, devalvace, eskalace. Klient s pasivně-agresivním stažením má silně zapojeného hasiče ve formě dorzálního shutdownu (cross-link na polyvagální okruhy Porgese).
Exily
Zraněné části, které nesou břemena z minulosti, obvykle z dětského traumatu. Břemena jsou přesvědčení, emoce nebo somatické pocity, které se do exilu uložily v momentě zranění. Exil typicky nese pocity opuštěnosti, strachu, hanby, nedostatečnosti, bolesti.
Exily jsou od systému odříznuté. Proto se jim říká exily, „vyhnanci”. Jejich bolest je příliš intenzivní pro běžné fungování. Protektoři je drží v izolaci právě proto, aby systém mohl fungovat. Cena za to je, že klient nemá přístup k velké části svého emočního světa.
Proces terapie
IFS pracuje přes vztah Self ke každé části, ne mezi expertem a klientem. Klíčové kroky: rozpoznání části, oddělení Self od části (unblending), budování vztahu Self k části, přístup k exilu, kterého protektor chrání, odložení břemene (unburdening), integrace.
Vztah k Realovi a KWT
V Realově optice obranná dětská adaptace odpovídá IFS protektorům. Zraněné dítě odpovídá IFS exilu. Moudrý dospělý odpovídá IFS Self.
V optice Thomas faleshná identita odpovídá exilu. Kompenzační dary odpovídají protektivním funkcím manažerů. Hluboký proces Thomas a IFS unburdening dělají strukturně podobnou práci.
V praxi tyto tři rámce kombinuji. Každý vidí část reality, kterou ostatní opomíjejí.