Tag: truchleni
17 položek s tímto tagem.
Bolí mě u srdce.
Po rozchodu může bolet i na hrudi. Esej o souvislostech mezi ztrátou, bolestí a zdravím srdce, o vyšetření u lékaře a o tom, co může pomoci v truchlení.
Dennis Klass
Americký badatel truchlení, hlavní autor pojmu pokračující vazby. Zdravé truchlení vztah neruší, jen mu hledá nový tvar; povinné odpoutání je kulturní zvyk, ne nutnost.
George Bonanno
Americký psycholog (Columbia University), výzkumník odolnosti po ztrátě a traumatu. Doložil, že nejčastější cestou po ztrátě je odolnost, ne zhroucení, a že odložený žal je mýtus.
Henk Schut
Nizozemský psycholog (Utrecht University), spoluautor duálního modelu procesu truchlení. Zkoumá, komu pomoc truchlícím skutečně pomáhá; běžný smutek odborný zásah nepotřebuje.
Kenneth Doka
Americký gerontolog a odborník na zármutek, autor pojmu znevýhodněné truchlení, tedy smutku nad ztrátou, které okolí nepřizná status. S Terrym Martinem popsal dva styly truchlení.
Margaret Stroebe
Nizozemská psycholožka (Utrecht University), s Henkem Schutem autorka duálního modelu procesu truchlení. Zdravý smutek osciluje mezi ztrátou a obnovou, nepostupuje po fázích.
Pauline Boss
Americká rodinná terapeutka a badatelka (University of Minnesota), autorka konceptu nejednoznačné ztráty. Druhý je pryč, a přece přítomný, nebo je tady, ale není k dosažení.
Robert Neimeyer
Americký psycholog (University of Memphis), konstruktivistický teoretik truchlení. Ztráta narušuje příběh, který si o sobě vyprávíme, a truchlení je jeho přepisování.
William Worden
Americký klinický psycholog (Harvard), autor čtyř úkolů truchlení. Místo fází, kterými se pasivně prochází, úkoly, které truchlící aktivně dělá.
Truchlení: co je normální, jak dlouho trvá a proč nejde po fázích
Mapa truchlení po ztrátě partnera, smrtí i rozchodem: proč smutek nejde po fázích, ale ve vlnách, co je normální, co pomáhá a kdy vyhledat odbornou pomoc.
Truchlení nemá fáze. Má vlny.
Pevný fázový plán truchlení škodí nejvíc tomu, kdo chce mít bolest rychle za sebou. Esej o vlnách místo fází a o sedmi ztrátách, které se mohou skrývat v jednom konci.
Nejednoznačná ztráta
Ztráta bez jasného konce: druhý je pryč, a přece přítomný, nebo je tady, ale není k dosažení. Pojem Pauline Boss (1999) o smutku, který nemá kde začít.
Odolnost po ztrátě
Nejčastější odpovědí na ztrátu není zhroucení, ale odolnost. George Bonanno doložil, že klid po ztrátě není popření a odložené truchlení nemá oporu ve výzkumu.
Oscilace v truchlení
Zdravé truchlení nepostupuje po fázích, ale kolísá mezi bolestí a běžným životem. Duální model procesu truchlení Margaret Stroebe a Henka Schuta (1999).
Pokračující vazba
Vztah smrtí ani rozchodem nekončí, mění tvar. Pokračující vazba (Klass, Silverman a Nickman, 1996): cílem truchlení není odpoutat se, ale najít nové místo.
Znevýhodněné truchlení
Smutek nad ztrátou, kterou okolí neuznává: rozchod, potrat, smrt nesezdaného partnera. Pojem Kennetha Doky (1989) o truchlení bez rituálu a soustrasti.
Ztráta pozice a identity
Když končí vztah, neztrácí se jen druhý člověk, ale i obraz sebe: silného, potřebného, milovaného. Vrstva ztráty pojmenovaná z koučovací praxe Mirka Sázovského.