Henk Schut je nizozemský psycholog z Utrechtské univerzity. Jeho jméno je v literatuře o truchlení prakticky neoddělitelné od Margaret Stroebe; duální model procesu truchlení, který spolu publikovali v roce 1999, popisuje zdravý smutek jako oscilaci mezi ztrátou a obnovou.
Jádro jeho práce
Vedle společného modelu má Schut vlastní výzkumnou linku, která je nenápadná a přitom zásadní: komu intervence u truchlení skutečně pomáhá. Jeho práce opakovaně ukazují, že plošně nabízená podpora truchlícím má malý nebo žádný prokazatelný účinek, zatímco cílená pomoc lidem s komplikovaným průběhem účinná je. Jinak řečeno: běžné truchlení není porucha a nepotřebuje odborníka; komplikované ano.
V čem mi pomáhá
Drží mě skromným. Člověk, který truchlí běžně, nepotřebuje, abych mu smutek „zpracovával”; potřebuje oporu blízkých a čas, a moje role může být maličká. Schutova zjištění mi zároveň ostří pozornost k menšině případů, kde se průběh komplikuje a kde je poctivé odkázat dál, do klinické péče. Vědět, kdy nepomáhat, je taky odbornost.
Klíčové texty
STROEBE, Margaret a Henk SCHUT. The dual process model of coping with bereavement: Rationale and description. Death Studies. 1999, 23(3), 197–224.
SCHUT, Henk, Margaret STROEBE, Jan VAN DEN BOUT a Maaike TERHEGGEN. The efficacy of bereavement interventions: Determining who benefits. In: STROEBE, Margaret et al. (eds.). Handbook of Bereavement Research. Washington: American Psychological Association, 2001.
STROEBE, Margaret S., Robert O. HANSSON, Henk SCHUT a Wolfgang STROEBE (eds.). Handbook of Bereavement Research and Practice. Washington: American Psychological Association, 2008.